Lofoty

Tresky, velryby a hory rostoucí z moře

Čím výše stoupáme, tím jsou pohledy na zelené jehly, hroty hor a vůbec všechnu tu krásu, která se jménem Lofoty volá bohatší a velkolepější. Cílem výstupu je impozantní hora Møysalen (1266 m), tyčící se na vesteralském ostrově Hinnøya, ale která je díky výšce považována za nejvyšší bod souostroví Vesterålen – Lofoten. Pohled na nekonečný zástup ostře formovaných hor, rostoucích přímo z vod Atlantiku, je omamný a nezbývá než souhlasit s Karlem Čapkem, který tento podivuhodný svět pojmenoval „kyticí hor“

Lofoty a Vesteraly (zůstaňme u české transkripce obou oblastí) leží nějakých 200 až 300 km za polárním kruhem. To však neznamená, že by se zde polární lišky bili o chládek. Ostrovy omývá teplý Golfský proud a tak moře nezamrzá ani v zimě. Pravdou však je, že zde prší 360 dní v roce a pláštěnka typu „gumový hrad“ je nedílnou součástí všedního života rybářů, o turistech nemluvě. Ryba, resp. treska je symbolem ostrovů, je alfou i omegou života a ostrovní barevné vesnice a městečka by bez pronikavě slané vůně ryb „opalujících“ se na dřevěných sušácích by zcela pozbyly koloritu a originality.

Lofoty jsou rovněž ideálním místem pro pozorování velryb, které se v chladných vodách Atlantiku (proud neproud) prohánějí jako o závod. Ovšem takové „Whale Safari“ docela drasticky odlehčí naší tobolce (až 800 NOK). Zatímco Vesteraly jsou s pevninou spojeny soustavou mostů a na ostrovy můžeme proniknout „suchou nohou“, na Lofoty musíme pěkně parníkem. Vydejme se tedy na prohlídku všech Lofotských ostrovů pěkně od jihu na sever, neboť právě na jižní výběžek souostroví nás dopraví nejčastěji využívané trajekty z města Bodø.

Vynecháme-li malé, vzdálené a nepříliš navštěvované ostrovy Røst a Værøy, uvítací výbor nám budou tvořit příkré stěny ostrova Moskenesøy, kde se hory až možná příliš hrozivě naklánějí nad malebné rybářské osady. Putování můžeme zahájit třeba ve vesnici s nejkratším názvem na světě – Å. Z přístavu se pak vydáme na velmi pěknou túru  kolem zálivu Ågvatnet do sedla pod vrchol Gjerdtindan, odkud se z výše cca 500 m otevírá naprosto neskutečný výhled na hory, vesnici a moře. Pěšina ještě pokračuje k jezeru Slokkvikvatnet, ale vzhledem k nutnosti absolvovat stejnou cestu zpět se tato zacházka nevyplatí. Pokud budeme pokračovat dále na sever, rozhodně si v lokalitě Sørvågen nenechejme ujít výhled ze staré telegrafní věže. Přehlédneme odtud nejen celé Lofoty, ale dohlédneme až na pevninu